jsem tu sám
takový sirotek v kasematech
vězeň buněčných stěn
chlácholím výboje a opravuju jim vysokopotenciální můstky
jsem tu sám
s úsměvem na tváři kolosa
kterého ovládám stěží
však dává mi žít
vnikám do věcí a dávám jim život však bez nich jsem nic
jsem tu sám
hádanka na věky
cestovatel bez možnosti uchovat si vzpomínky
při každé cestě jsem někdo jiný
jen za nehty mám
trochu špíny