setmění poutry

po sto letech
se zatmí a v hradech svítí pochodně
jsou vidět na míle daleko a vám se to začne líbit
lidé se víc semknou a sdružují se kolem ohňů
a i ten člověk z kamenného chladného domu se teď tulí k někomu,
koho vůbec nezná

warning: love kills

V noci, když měsíc září, a možná padají kapky deště... Poprchávalo, tak jsme museli postavit stan.. a pak jsme si v pláštěnkách sedli kousek od stanu. Bylo tam přírodní jezírko, všude kolem nás stromy a borůvčí.

Sedli jsme si na celtu, pili spolu víno a dívali se, jak měsíc ozařuje vodní hladinu jitřenou lehkým nočním deštěm. Smáli jsme se spolu, i když nám od země začínalo být chladno.

Slunce začalo vycházet právě v okamžiku, kdy jsme se něžně líbali, s vážnou tváří si hleděli do očí a hladili se po tvářích;

A když ptáci začali zpívat a začalo svítit a trochu hřát slunce, spali jsme už v objetí na té celtě.

A potom přišli paraziti, vlezli ti do očí a já jenom bezmocně křičel. Řval jsi ať ti vyškrábu oči, ale během chvilky jsi to udělal sám.

Stiskl jsem ti ruce a objal tě, křičel, že všechno bude dobré. Paraziti ale mezitím vnikli i do mě.

V tu chvíli přetvořili naše jazyky na pářící orgány a my posledním francouzákem splodili novou rasu.

Lidstvo velmi rychle vyhynulo a nahradilo ho nové lepší lidstvo. Přesto, když se takhle někdy dívám z okna, myslím na tu noc v dešti. Se vzpomínkou na tebe si vyhoním jazyk a jdu spát.



warning
love
kills


exterminate